Na začátku listopadu nás oslovil pan učitel Porš, zda bychom nechtěli porovnat své znalosti a síly s žáky jiných základních škol Ústeckého kraje. S nadšením souhlasil Kuba Sokol, Honzík Šrejbr i já.

Organizátorem soutěže ve dnech 9. – 10. prosince 2015 byla SOŠ Schola Humanitas v Litvínově.
Po dlouhé době konečně nastal den „D“ a s panem učitelem jsme se sešli na litomě-řickém dolním nádraží. První šok nastal, když rozhlasem vyhlásili, že vlak má zpoždění 15 minut. Naštěstí jsme další vlaky z Ústí n. L. i dále do Litvínova stihli.
Z litvínovského nádraží jsme pokračovali asi kilometr pěšky. Po příchodu do Scholy Humanitas jsme se ubytovali na klubovně ve 3. patře domova mládeže. Kdo nebyl zvyklý, ten si užil spoustu schodů nahoru i dolů. Naše soutěžní číslo bylo 20, celkem se účastnilo 36 tří-členných družstev, naše soutěžní číslo bylo 20. Všechna družstva i s pedagogickým dozorem se v 15,30 shromáždila ve školní aule, kde byla družstva rozdělena do deseti skupin pod vedením studenta místní SOŠ, který nás prováděl jednotlivými soutěžními disciplínami po učebnách školy.
Do večeře nás čekalo deset soutěžních disciplín přírodopisem počínaje, přes chemii, fotografie známých herců, zpěváků a politiků, česká přísloví, ... až tělocvikem konče. Po večeři jsme zjistili, že v polovině soutěže je naše družstvo jedenácté. Od osmi hodin byl pro soutěžící připraven zábavný program se cvičením mažoretek a diskotékou. Na chvilku jsme se šli podívat, ale dlouho jsme nevydrželi. Moc jsme se nevyspali přesto, že večerka byla v půl jedenácté, neboť naši spolubydlící ještě dlouho do noci povídali. Budíček byl již v sedm hodin. Od 8,30 pokračovala další část soutěže, bylo to dalších deset zajímavých disciplín: plemena psů, hádanky, tělocvik, geografie, angličtina,...
Po ukončení soutěže jsme se šli naobědvat a sbalit všechny věci, abychom po vyhodnocení mohli rychle vyrazit na vlak. Nejprve byly krátké projevy ředitele školy pana Turbáka a zástupce města Litvínova, potom nastal dlouho očekávaný okamžik – vyhodnocení soutěže. Nechtěli jsme být poslední. Moderátor soutěže pan učitel Pacina nás pěkně napínal. Vyhlašoval umístění od posledního místa. Naštěstí to naše družstvo nebylo. Ovšem když asi na 30. místě hlásil moderátor , že je to družstvo číslo dvacet ......devět s dlouhou pomlkou, měli jsme žaludek až v krku a nervy napnuté k prasknutí. Ta se to opakovalo ještě několikrát. Nakonec jsme skončili na krásném osmém místě. Dostali jsme pár upomínkových předmětů a drobných dárků, ale hlavně jsme získali nové kamarády a spoustu nových zkušeností. Radost z našeho umístění měl i pan učitel Porš. Cesta do Litoměřic byla velmi rychlá a po třetí hodině odpolední jsme si sdělovali své dojmy se svými nejbližšími.