Den dětí jsme slavili vesele i adrenalinově

A to ne sportem ledajakým. Tým učitelů naší školy připravil pro všechny žáky sportovní den, který byl veselý a zábavný a také trochu adrenalinový. Ale o tom adrenalinu až na závěr. ...foto z akce

Neslavili jsme klasicky 1. června, nýbrž až v pátek 2. června. Počítali jsme s tím, že si žáci potom během víkendu odpočinou a uklidní svou rozjásanou mysl. Vládlo letní počasí, proto jsme prožili celé dopoledne v areálu, který naši školu obklopuje. Tedy na hřištích naší školy, na běžeckém oválu, na fotbalovém hřišti a na zahradě.
Na ranní nástup dorazili žáci se svým třídními učiteli a s vlajkami, které si v předchozích dnech sami navrhli a vyrobili. Po úvodním slově, které pronesli ředitel školy Mgr. Milan Sluka a hlavní organizátor Mgr. Radek Pluhař, se třídy podle rozpisů rozešly k jednotlivým disciplínám. Při příchodu na stano-viště, když jim žáci devátých tříd vysvětlovali, o co se musí při disciplíně snažit, se děti pochechtáva-ly, že to bude snadné. Ale pak se pravda ukázala...
Disciplíny byly totiž náročné na šikovnost a velmi komické, takže každého soutěžícího následovaly výbuchy smíchu. No, zkuste si házet holínkou do vaničky nebo dokonce ve velikých holínkách běhat, skákat v pytlích, nosit kelímek s vodou na tenisové raketě, běhat s kufrem, s floorbalovou hokejkou, shazovat míčkem plechovky.
A žáci druhého stupně navíc ještě běhali na lyžích (ještěže máme kolem školy tolik zeleně a trávu), pokoušeli se o slalom v chůdách, běhali s pneumatikou mezi stromy, stříleli na branku.
Malou odměnu dostali všichni už během dopoledne, protože nám sponzor sportovního dne pan Petr Skokan věnoval dva soudky tolik oblíbené malinovky. V altánku u volejbalového hřiště vznikl impro-vizovaný výčep. Aby si někdo nechodil víckrát a na jiné by pak nezbylo, dostaly děti poukázky, za které jim učitelé malinovku načepovali.
Po vyhlášení výsledků prvního stupně se malé děti odebraly ze zahrady do družiny a do jídelny. A druhý stupeň se chystal na všemi očekávanou disciplínu. Blížil se takový zlatý hřeb programu: štafe-ta 4 X 200 m.
Když pan učitel Pluhař rozdal prvním běžcům štafetové kolíky, nervozita vystoupala jako na olympi-ádě. Žáci čekali na startovní čáře běžeckého oválu a celý druhý stupeň téměř nedýchal. Jakmile po „výstřelu“ vyběhli první běžci štafety, bylo vidět, že do závodu dávají celou duši. Byla to nádherná podívaná sledovat, jak nejrychlejší běžci školy krouží po oválu a třídy fandí.
Po adrenalinové štafetě třídy nastoupily ke slavnostnímu vyhlášení a pak šli všichni domů. Rozjásaní a veselí.